Velmi ojedinělý památník se nachází na polní cestě, která je volným pokračováním ulice Školní v Nelahozevsi. Je dokladem nadějí, které tehdy Češi vkládali do mladého, 24letého císaře. Jejich naděje se však nesplnily a po 68 letech císařovy vlády se v závěru světové války rozpadla i jeho rozsáhlá říše. Památník řadu let chátral, v nedávn době byl kompletně rekonstruován. Avšak stále o něm ví hodně málo lidí.

Židovský hřbitov na okraji Uhříněvsi. Není běžně přístupný - pouze po předchozí domluvě - avšak vzhledem k nízké zídce jde krásně nafotit.

Jedná o soustavu dvou lomů mezi Dubčí a Dubečkem. Z jednoho místa se rozprostírá krásný výhled.

V Praze....části Dubeč...najdeme málo známou zajímavost. V místním teráriu najdeme mnoho hadů, ale i třeba opičky či různé druhy plazů.

Když se vysloví jméno "Karel Čurda", tak valnou většinu lidí napadne hned jedno slovo - zrádce. Ovšem ve Cvrčovicích na Kladensku má Karel Čurda svůj pomník. Nejde ovšem o onoho známého zrádce, nýbrž o hrdinu. Místní rodák za druhé světové války působil v ilegální skupině Buňka a v roce 1941 byl zatčen. O dva roky později umírá ve vězení v Německu. Jeho pomník najdeme pod kapličkou hned vedle pomníku obětem válek.

Za mohutnou stavbou sýpky, v parku, lze narazit na poslední pozůstatky tvrze. Místo je dnes parkově upraveno, tak lze tady i posedět. Na panelu naučné stezky, který je jen pár metrů odtud, je možné vidět jak tvrz nejspíše vypadala.

Zařadit tuto lokalitu pod "Zříceniny hradů" je poněkud troufalé, ale budiž. Lokalita Lítožnice se nachází mezi pražskými částmi Běchovice a Dubeč. V minulosti zde existovala vesnice s kostelem a tvrzí. Vše zaniklo, jen po tvrzi zůstal zbytek zdiva. Během vegetačního období je takřka nemožné se sem dostat, avšak i mimo toto období je to trochu oříšek. Ale jde to.

Za mě osobně bych tuto lokalitu bral s velkou rezervou. Údajně se zde mají nacházet dva kameny o kterých se předpokládá, že se jedná o menhiry. Při mé návštěvě zde byl pouze jeden kámen. V článcích co jsem o tomto místě hledal jsem se dozvěděl, že počet kamenů, které se zde vyskytují je od dvou výše....Jejich původ avšak není tak tajemný...Odklízejí je k cestě zemědělci, kteří pracují na polích a pak kameny odvážejí. Nicméně, dva zde zůstávají určitě...teda už jen jeden...

Chátrající vodojem nedaleko nádraží Praha - Běchovice na trati Praha - Kolín (a dále). Dovnitř se naštěstí dostat nedá, vchod je zazděný, avšak dírou ve zdi je možno dovnitř nahlédnout.

Za smečenským fotbalovým hřištěm lze najít lesní zářez. Nejedná se o přírodní památku, jde o dílo lidských rukou. Zářez vznikl při stavbě železnice Slaný - Kačice.

Řopíček u fotbalového hřiště Smečno, na dohled bývalého skanzenu. V době jeho fungování, zde byla kulisa, která upozorňovala na jeho existenci. Dnes je zde stále, ale ten stav je už tristní.

V těsném sousedství zámku se nachází areálu pivovaru. Ten je dnes zcela opuštěný, vyrabovaný a plný bordelu. Avšak i zde se dá narazit na něco zajímavého - devět kreseb kladenského umělce Slávka Karmazína, které jsou netknuté.

Zámek na místě hradu ve městě nedaleko od Slaného. Zámek je se svými dvěmi věžemi dominantou jak města, tak okolí. Dnes je v něm domov pro osoby se zdravotním postižením, domov pro seniory a střední školy pro postižené žáky. Přístupný je pouze park, a samotný zámek je pro veřejnost otevřen jednou dvakrát do roka.

Malinký hřbitůvek na okraji vesnice ve stínu lesa.

Kladensko bylo doslova prošpikováno důlními díly. Jedno z nich se nacházelo v Libušíně. Areál patřil po architektonické stránce mezi nejkrásnější. Po ukončení provozu měl v jedné těžní věži vzniknout depozitář Národního technického muzea. Bohužel, než se stihlo cokoliv udělat, tak vež samovolně spadla. Dnes najdeme pomníčky nad zasypanými jámami, strojovny přebudované na byty, patku těžní věže a samozřejmě kolonii.

Dominanta města nedaleko Kladna. Vznikl v roce 1908.

Po dlouhé době jsem navštívil toto ponuré místo. Cihelna je řadu let opuštěná a chátrá. Místo se zapsalo i do dějin kriminalistiky...v sutinách bylo na konci devadesátých let objeveno tělíčko mrtvé desetileté holčičky z nedalekého Libušína.

Na místě, kde by to nikdo nečekal...a to konkrétně v sevření rychlostí silnice a dálnice D8 se nachází židovský hřbitov. Při vstupu do areálu na návštěvníka nejdříve dýchne pocit zmaru...žádné náhrobky, některé povalené, otevřené hroby...Avšak za zbytky márnicese už objevují zachovalé náhrobky.

Na Dolním náměstí najdeme opravenou stavbu tvrze. Ještě nedávno byla stavba takřka na spadnutí a dnes je už využívaná k bydlení.

Výrazná dominanta města. Kostel stojí na mírném návrší a díky své věži je opravdu nepřehlédnutelný.

Jedna opravdová zajímavost v Odoleně Vodě. Baronský hřbitov je místo posledního odpočinku členů rodiny z Riesse-Stallburgu, kterým patřil velkostatek Odolena Voda-Panenské Břežany od roku 1828 do konce 19. století. Zídkou ohrazený prostor s náhrobky z bílého mramoru se nachází na okraji Velkého háje poblíž městského hřbitova v Odoleně Vodě.

Narozdíl od Horního zámku, ve kterém je dnes muzeum, tak dolní zámek v Panenských Břežanech nezadržitelně chátrá. Zde žil a na svojí poslední cestu vyjel 27. května 1942 Reinhard Heydrich.

Panenské Břežany se za druhé světové války staly místem, kde sídlily dva významní nacisté. Horní zámek obýval svého času Karl Hermann Frank. Poté zde sídlil nějaký čas domov důchodců a v dnešní době zde můžeme najít Památník národního útlaku a odboje. V expozici se podíváte do doby před začátkem druhé světové války, útok na Reinharda Heydricha, či poválečné soudy.

Jedno z děl slavného Santiniho. Nádherná stavba stojící v zámeckém parku, postupně získává zpět svojí slávu a kouzlo.