V těsném sousedství zámku se nachází areálu pivovaru. Ten je dnes zcela opuštěný, vyrabovaný a plný bordelu. Avšak i zde se dá narazit na něco zajímavého - devět kreseb kladenského umělce Slávka Karmazína, které jsou netknuté.

Zámek na místě hradu ve městě nedaleko od Slaného. Zámek je se svými dvěmi věžemi dominantou jak města, tak okolí. Dnes je v něm domov pro osoby se zdravotním postižením, domov pro seniory a střední školy pro postižené žáky. Přístupný je pouze park, a samotný zámek je pro veřejnost otevřen jednou dvakrát do roka.

Malinký hřbitůvek na okraji vesnice ve stínu lesa.

Kladensko bylo doslova prošpikováno důlními díly. Jedno z nich se nacházelo v Libušíně. Areál patřil po architektonické stránce mezi nejkrásnější. Po ukončení provozu měl v jedné těžní věži vzniknout depozitář Národního technického muzea. Bohužel, než se stihlo cokoliv udělat, tak vež samovolně spadla. Dnes najdeme pomníčky nad zasypanými jámami, strojovny přebudované na byty, patku těžní věže a samozřejmě kolonii.

Dominanta města nedaleko Kladna. Vznikl v roce 1908.

Po dlouhé době jsem navštívil toto ponuré místo. Cihelna je řadu let opuštěná a chátrá. Místo se zapsalo i do dějin kriminalistiky...v sutinách bylo na konci devadesátých let objeveno tělíčko mrtvé desetileté holčičky z nedalekého Libušína.

Na místě, kde by to nikdo nečekal...a to konkrétně v sevření rychlostí silnice a dálnice D8 se nachází židovský hřbitov. Při vstupu do areálu na návštěvníka nejdříve dýchne pocit zmaru...žádné náhrobky, některé povalené, otevřené hroby...Avšak za zbytky márnicese už objevují zachovalé náhrobky.

Na Dolním náměstí najdeme opravenou stavbu tvrze. Ještě nedávno byla stavba takřka na spadnutí a dnes je už využívaná k bydlení.

Výrazná dominanta města. Kostel stojí na mírném návrší a díky své věži je opravdu nepřehlédnutelný.

Jedna opravdová zajímavost v Odoleně Vodě. Baronský hřbitov je místo posledního odpočinku členů rodiny z Riesse-Stallburgu, kterým patřil velkostatek Odolena Voda-Panenské Břežany od roku 1828 do konce 19. století. Zídkou ohrazený prostor s náhrobky z bílého mramoru se nachází na okraji Velkého háje poblíž městského hřbitova v Odoleně Vodě.

Narozdíl od Horního zámku, ve kterém je dnes muzeum, tak dolní zámek v Panenských Břežanech nezadržitelně chátrá. Zde žil a na svojí poslední cestu vyjel 27. května 1942 Reinhard Heydrich.

Panenské Břežany se za druhé světové války staly místem, kde sídlily dva významní nacisté. Horní zámek obýval svého času Karl Hermann Frank. Poté zde sídlil nějaký čas domov důchodců a v dnešní době zde můžeme najít Památník národního útlaku a odboje. V expozici se podíváte do doby před začátkem druhé světové války, útok na Reinharda Heydricha, či poválečné soudy.

Jedno z děl slavného Santiniho. Nádherná stavba stojící v zámeckém parku, postupně získává zpět svojí slávu a kouzlo.

Na okraji lesa u hájovny Bílichov, při troše štěstí najdete vstup do krytu...a nedaleko od něj i větrací otvor... Více o tomto typu najdete zde - http://www.fortifikace.net/povalecne_zenijni_pechotni_ukryty.html

Lesy u Bílichova....zde se údajně po popravách českých pánů v roce 1621 schoval kat Jan Mydlář. Lid jej znal jako Gotharda...podle něj se taky zdejší údolí jmenuje "U Gotharda". Najdeme zde Katovu studánku...a milovníci hry geocaching si taky přijdou na své...vede zde trasa a jsou zde kešky, které jsou spjaty s jednotlivými popravenými pány.

Nedaleko obce Líský na Slánsku vyrostla železná rozhledna, která zároveň slouží jako vysílač. Z ochozu se naskýtá nádherný výhled.

Jeden z ikonických pražských prázdných domů. Krčí se v sousedství vysokých budov kolejí UK. Pomalu čeká na svůj osud...

Keltské hradiště v Podviním parku je ve tvaru hřbetu ještěra s chodbami, tunelem a vyhlídkou nad Dračím jezerem. Ještěří hřbet také vytváří amfiteátr s hledištěm vyskládaným z hrubých kmenů. Inspirací se pro autory projektu stal „Obrův chodník“ v severním Irsku, což je jeden z divů světa.

Přírodní památka, takřka pod zámkem Hloubětín. PP byla vyhlášena pro ochranu jediného odkryvu Pražského zlomu, významné poruchy zemské kůry. Ovšem najdou se i bezmozci, kteří dokáží tuto významnou lokalitu posprejovat.

Přes říčku Rokytku, u lokality Kolčava, se nacházel železniční viadukt železniční tratě vedoucí z Těšnova na Vysočany. Trať už nějakou dobu neexistuje, a most nám připomínají dva kamenné pilíře po obou stranách řeky.